Pokračování putování Olgy na cestě kolem „světa“ alias na kole podél hranic

 

Den první

5.7.2011 67 km

Moldava, Český Jiřetín, Mníšek, Hora Svaté Kateřiny, Kalek, Hora Svatého Šebestiána

mapa a profil …

Z Prahy odjíždíme ráno v 5.20 rychlíkem do Mostu, takže na nádraží prvním metrem ještě před pátou. V Moldavě vystupujeme po 9, drobně prší, mlha, zima, odhadem cca 10stC, v teplé Praze jsem si dnešní výlet představovala jinak, no jsme v horách, Krušných. Jedeme po loukách mírně do kopce a z kopce, se sluníčkem nádherný výlet, ale v mokru nic moc, brzy máme vodou nacucané tretry i pozadí. Brzy je poměrně teplo, takže hned neomrzám a jsem schopná jet dál.

Obědváme jak je pro tento kraj typické, ve vietnamské restauraci pro německé zákazníky – vedle tržnice se sádrovými trpaslíky. Po obědě naštěstí přestane pršet, oteplí se a chvílemi dokonce svítí sluníčko. Většina cesty vede po krušnohorské magistrále, což je zde nějaká úchylka v podobě nikdy nekončícího  asfaltu a rovných přímek od obzoru k obzoru. Míjíme Horu Svaté Kateřiny, Kalek, Načetín (krásná jména pro městečka, vesničky, kde život jde jiným tempem) až po hraniční přechod Reitzenhain. Od hranice jedeme pár km po silnici do penzionu, kolem supermarketu a benzinky pro Němce, pak míjíme velkou tržnici a ve vesnici nás vítá hned na kraji několik bordelů. V penzionu jsme jediní hosté,  prázdné penziony a hotely jsou tady všude. Celý den funguje GPS, úžasné, konečně mohu zase jet podle vyklikané trasy. No taky bych ale měla připojit, že minule jsem za nefunkční GPS mohla já, při „úklidu“ adresářů jsem pravděpodobně smazala nahrané mapy. Na ráno dostáváme u večeře borůvkový koláč a hrnky s pytlíky čaje.

Den druhý

6.7.2011 50 km

Hora Svatého Šebestiána, Přísečnice, Kovářská, Boží Dar, Horní Blatná

mapa a profil …

Ráno  vyjíždíme brzy (v 6.55) a chvíli si užíváme vyjímečně lesní cesty, ale po pár kilometrech dojedeme zase na krušnohorskou magistrálu a to znamená asfalt.

 

Do 9 jsme v Kovářské, výborná snídaně v Hotelu Central. Pak trochu bloudíme v lese, dlouhé táhlé stoupání kolem Klínovce (asfalt, jak jinak, míjí nás silničáři v úžasném tempu) a jsme v Božím Daru. Chvíli odbočíme na lesní cesty a potom už je to po asfaltu jen kousek do Horní Blatné.

 

Dáme si oběd, uschováme kola, abychom je nemuseli vozit do Prahy a čekáme na vlak. V Karlových Varech jsme vlakem za hodinu, ale trochu se komplikuje cesta autobusem do Prahy. Nemáme místenky, takže sedíme na zemi. Rádi vystoupíme už na Bílé Hoře a jedeme tramvají na Malostranskou na metro. V Praze vedro, možná o deset stupňů více než v horách.