Tohle taky patří k cestě podél hranic na kole…
 |
| Dyje |
16.4.2011 80 km
Znojmo, Kraví Hora, Seasfieldův kámen, Šobes, Hnanice, Hatě, Ječmeniště, Lamplberg, Slup, Jaroslavice, Hevlín, Nový Přeřov
 |
Z penzionu na kraji Znojma jedu podél Dyje ke Kraví hoře, vystoupán nahoru na vřesoviště, pak lesem na nádhernou vyhlídku do údolí Dyje – Sealsfieldův kámen. Potom opět dolů, přes visutý most na vinici Šobes, přímo na vinici je stánek Znovína s ochutnávkou vín a stoupání do Hnanic. Před Hnanicemi končí les a remízky a tedy lesní a polní cesty, dále už jen mezi poli a vinicemi po signálkách, placka, většinou asfalt. Na Hatích mě vítá cirkus pro Rakušany – německé nápisy, hlasitá hudba, obrovské kasino, papundeklové hrady s drakem, asi i restaurace a dvě benzínky. U benzínky kupuji noviny a prchám. Pak velmi strmé stoupaní a za chvíli jsem u Ječmeniště, kus nahoru nesjízdná tlačka do kopce kolem mandloní a návrat k Lamplbergu, kde se kochám pohledem z terasy opravené minitvrze uprostřed vinic.
 |
| Lamplberg |
Jedu se podívat na vodní mlýn ve Slupi, ohromná stará budova mlýna, několik pater, čtyři dřevěná mlýnská kola. Ale nikde žádná otevřená hospoda ani obchod. Dále už je to pořád stejné, asfalt a placka. Vidím spoustu zajíců a srn, za Hevlínem i pár inline bruslařů a taky policajta, který velmi zaujatě pozoruje dalekohledem lesík u hranic. Spím nad jedním z mnoha vinných sklepů u vinice asi kilometr za Novým Přerovem. Vítá mě sauna, snad 40 stupňů, majitel se snažil a zatopil mi v krbových kamnech. Jsem hotová, s ranní cestou od penzionu kolem Dyje je to 84 km. Snědla jsem úplně všechno jídlo, tak jdu vařit polévku z pampelišek:-)
17.4.2011 80 km
Nový Přerov, Mikulov, Perná, Sedlec, Valtice, Břeclav
 |
Ráno vyjíždím brzy, mrzne, -2 stupně. Zjišťuji, že ranní slunce dokáže být stejně nepříjemné jako to téměř zapadající. Nezbývá mi nic jiného, než snídat u benzínky v Mikulově, čaj a štrůdl. Rozmrzám a čekám, až v 8 otevře Billa. Když mám opět plný batoh jídla, rázem se mi vylepšuje nálada. Jedu na Svatý kopeček, objevím singltrek, který pomalu stoupá kolem kopce, až v závěru je tlačka křovím. Od kaple nahoře je nádherný výhled na Mikulov. Pak dorazí autem policajti, mají trochu potíže s výjezdem po nezpevněné cestě. Je tam pravděpodobně všude chráněnná oblast a nesmí se sem na kole. Naštěstí se mě nevšímají, to by asi řešili ochranáři. Ale na nic nečekám a jedu po stejné cestě, po jaké přijeli, rychle dolů. Sjedu někam na kraj Mikulova, ale v mapě nedokážu určit přesně, kde jsem. Důsledkem je, že se vydám mezi zahrádkami a přes pole neplánovaně do Klentnice. Neodolám a dám si tam u stánku bramborák smažený na vyjetém olej, nebyla to úplně nejlepší volba … Do Perné je to už zase asfalt, vracím se přes Bavorov do Mikulova. Potom jedu podém trati do Sedlece, objíždím lednické rybníky, Tři grácie, Svatý Hubert, Rendes-vous. Projedu přes náměstí ve Valticích a zajíždím ke kolonádě na Rajstně, stoupání v závěru je strašné. Kousek se vracím, kopec si zase sjedu dolů, pak už jedu po cyklostezce až k Břeclavi. Opět neodolám a dávám si na oslavu dojezdu u stánku zeleninovou pizzu na pěší zóně před nádražím. Zlatým hřebem je pak můj průchod i s kolem turnikety na WC na hlavním nádraží v Brně.
 |
| Mikulov |
6.5.2011 81 km
Dolní Dvořiště-Rybník, Cetviny, Pohoří, Žofín, Kraví Hora, Dobrá Voda, Šejby, České Velenice
 |
 |
| Brod u Dolního Dvořiště |
Večer jedu z nádraží v Rybníku do penziónu v Dolním Dvořišti, vesnice jsou kousek od sebe. Ráno hned na začátku brod, les a klid, vysídlené a rozbořené sudetské vesnice, Cetviny a Pohoří – nyní jen kostely a pár domů, po signálkách až do Žofína, cyklo hospoda se zahrádkou, potom vesnice, silnice, výstup na Kraví Horu s kolem na rameni (to byl ale nápad) a nekonečná cesta do Velenic, naštěstí posledních 10 km placka. Novohradské hory mě zničily, jela jsem to celý den.
 |
| Cetviny |
 |
| Žofín |
7.5.2011 81 km
České Velenice, Staňkov, Peršlák, Nová Bystřice, Veclov, Trojmezí, Maříž, Slavonice
 |
 |
| Staňkov |
Placka, jede to rychle, za chvíli jsem ve Staňkově, rybí restaurace s posezením venku, dávám si štiku, doufám, že mi pomůže s rychlostí, po 10 km už zase sedím v restauraci na Peršláku, golfové hřiště, projedu po okraji Nové Bystřice, celá nová čtvrť domů v přípražském stylu, asi pro golfisty, hodně z nich vypadá zatím neobydleně, za nimi kruhový objezd na louce pod lesem – domy a cesty kolem zatím chybí…
 |
| U Nové Bystřice |
Malá neplánovaná zajížďka do Rakouska, les, trochu bloudění, konečně Veclov. Jsem už dost hotová, nejsem si úplně jistá, kde přesně jsem a ještě musím vystoupat k Trojmezí, sjezd do Maříže už je v poho, výborná paella v místní hospodě a už jen kousek do Slavonic. Štika moc nefungovala, moje rychlost včera i dnes odpovídá spíše hodně pomalému kaprovi.
8.5.2011 73 km
Slavonice, Písečné, Vratěnín, Podhradí, Podmyče, Vranov, Čížov, Lukov, Podmolí, Znojmo
 |
| Kristkova socha v Podhradí |
Ráno se mi nechce vstávat a poslední vlak ze Znojma odjíždí v 5, taky už jsem dost zničená z předchozích 2 dnů a je jen velmi malá pravděpodobnost, že včerejší štika přes noc přece jen zapůsobila. Volím tedy nejkratší možnou variantu „převážně silnice“.
 |
| Vranov |
 |
| Zámek ve Vranově |
Po silnici to ubíhá celkem rychle, pak kousek v terénu a jsem ve Vranově. Projedu zámkem v písku až na poslední nádvoří s výhledem dolů na město a na Dyji, nikdo nikde, minule nás bez lístku nepustili ani za bránu. Z Vranova podél Dyje, dlouhé stoupání do Čížova a příjemná cesta většinou lesem do Lukova. Pak asfalt až na kraj Znojma a podél potoka a potom Dyje pod hrad. Železniční trať vede pěkně vysoko nad řekou a nejméně tolik musím ještě vydupat k nádraží.
6.8.2011 78 km
Nové Údolí, Jelení, Zadní Zvonková, Pasečná, Kapličky, Mnichovice, Vyšší Brod
průměrná rychlost 16,4 km/hod
4 hod 42 min
Na konec světa alias do Nového Údolí příjíždíme vlakem z Českých Budějovic až před 11, cesta trvá 2,5 hod. Naštěstí se již nedá přejet , neb tady je úplná konečná. Lehce stoupáme po asfaltu (jak je již na Šumavě zvykem) k Rosenauerově nádrži, kde začíná technická památka – nový Schwarzenberský kanál, stále mírně z kopce, zpevněná cesta, rychlost většinou 20-24 km/hod. Volíme rychlé tempo, cesta ubíhá pod koly, asfalt se místy mění na šotolinu. Rychlým tempem dojedeme až k portálu vodního tunelu, kde kanál mizí pod Jelením vrchem a vyúsťuje v Jelení.
 |
Zde je ve stodole fořtovny, kde bydlel stavitel kanalu Rosenauer, model kanálu, blikající diody vymezují jednotlivé části kanálu a polohu vesnic kolem, vyslechneme i poutavou přednáškou starého pána, kterému dnes dům patří. Tady už začíná starý kanál, původní dílo stavitele Josefa Rosenauera, kterým zpřístupnil zásoby původních lesů rostoucích na Šumavě průmyslovému využití – jako palivo i jako stavební materiál (kanál byl projektován, aby mohl splavovat dříví i přes 10m dlouhé).
Stále podél kanálu, Zadní Zvonková, chvíli sedíme u stánku za penzionem, nádherný výhled.
 |
Kanál potom překračuje hranice do rakouského Sonnenwaldu. Zde je již velmi zanesen a místy připomíná spíše příkop. Les se mění, ze smrkového porostu se stává smíšený, bukový a už se vracíme do Česka. S příjemnou cestou podél kanálu se rozloučíme U Korandy, kde kanál míří na jih a ústí do Große Mühl a dále do Dunaje.
 |
Rozhodujeme se jet dál a zrušit nocleh ve Svatém Tomáši. Jedeme do Pasečné, další zastávka na zahrádce penzionu, pozdní oběd , tady máme ještě průměr přes 18 km/hod. Výrazně zpomalujeme, do kopce na Kapličky je ale tlačen jen modročervený cannondale, nahoře je kříž a pár kamenů, na nástěnce vedle ale vidíme, že tu stávala velká vesnice, je tu vystaven také příkaz k odsunu pro německou rodinu. Zbývá už jen krátké stoupání a pak dlouhý sjezd do Mnichovic, a podél Menší Vltavice a do Vyššího Brodu.
Ubytování v penzionu na kraji náměstí, jsme jedinými hosty, celkem slušná večeře, krátká procházka po náměstí. Jak slunce zapadne, tak se ochladí a začíná být zima – léto už je na ústupu, blíží se deštová fronta.
Pěkný výlet můžeme jen doporučit – naplánovat si cestu podél Schwarzenberského kanálu, informační cedule, technické zajímavosti (akvadukty).
7.8.2011 18 km
Vyšší Brod, Rožmberk, Trojany, Rybník ČD
průměrná rychlost 13 km/hod
1 hod 23 min
Snídáme před penzionem venku na náměstí, podle předpovědi má už od rána pršet, ale zatím sluníčko. Jedeme většinou z kopce podél Vltavy až do Rožmberka – podobně jako včera podél kanálu, pak vystoupáme prudce lesem po červené, místy nejetelné a tak tlačíme, ale zatímco tmavé kolo je tlačeno jen malý kousek pod vrcholem, červenobílé je vedeno opět téměr v celém stoupání. Nahoře má být asfaltka, nalézáme ji, ale je hodně rozbitá, spíše polní cesta.
 |
Pastviny, nádherná krajina, sjíždíme do Trojan a pak už je to jen kousek na nádraží v Rybníku. Vracíme se vlakem do Budějovic. Pršet začíná až po obědě.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.