A tohle taky…
Hraničky |
25.9.2010 58 km (z Vojtovic 63 km)
Hraničky, Černý vrch, Černý kout, pod Travnou, Borůvková hora, Bílá Voda, Bílý Potok, Javorník, Vidnava, Venušiny misky, Černá Voda
Na Baxův sraz postarších brontosaurů na Radosti v Černé Vodě dojedeme se Sykym v pátek pozdě večer ( po nezbytné tradiční zastávce na večeři v motorestu Lípa). Ráno vyrážím autem do Vojtovic, odtud na kole na Hraničky a dále po zelené po hranici.
Singletrack po hranici u Černého vrchu |
Houby rostou všude |
Trochu bloudím, GPS nefunguje a jsem zase odkázána jen na mapy. Před Travnou se singletrack mění na širší cestu, sjedu až na polskou asfaltku, po ní pak vyjedu kousek na přechod u Travné, parkoviště je plné aut, je tu i autobus.
Pod Travnou |
Odtud už to není daleko na Borůvkovou horu, všude v lese houbaři a nahoře snad 200 lidí včetně velké dětské skupiny, která tam dělá táborák.
Borůvková hora |
Následuje kamenitý sjezd dolů a zpevněná cesta až do Bílé Vody, jedu kolem psychiatrické léčebny, bývalého lichnštejnského zámečku, dole ve vesnici mě překvapí klášter, bývalá piaristická kolej a kostel.
Kostel v Bílé Vodě |
Jedu mezi domy dále kolem potoka, ale najednou mají auta na zahradách polské značky 🙂 Pokouším se po poli dostat na silničku po hranici, která je vzdálená tak 300 m, nechci se vracet, narazím na plot u silnice, ale o kousek dál naštěstí plot mizí.
Polská rovina od Bílého Potoka |
Pak už jen asfalt, placka s výhledem do Polska až do Vidnavy. Zastavím se ještě na zámku na Jánském vrchu v Javorníku.
Javorník, pohled od zámku na Jánském vrchu |
Za Vidnavou opět bloudím, pomůže iphone, přes Venušiny misky po zelené jsem za chvíli na Radosti. Celý den sluníčko, teplo a nádherné babí léto, v Praze ale už prší, tady začíná až za tmy. Večer mě ochotný brontosaurus Jirka veze do Vojtovic pro auto, následuje přílet ET mimozemšťana k ohni, pokračuje se uvnitř třiskotékou.
26.9.2010 40 km
Zlaté Hory, Rejvíz, Čertovy kameny, Jeseník, Lázně Jeseník, Ripperův kámen, Černá Voda
Ráno prší, ochotný syn provozovatelů penziónu mě veze saabem do Zlatých hor. Mlha, déšť, z parkoviště nad Zlatými Horami směrem na Petrovice kamenitý sjezd dolů do Zlatých hor, po chvíli nevydržím a sjedu ze zelené po cestě na žlutou a pohodlně dojedu do města, pak vede značka kus po silnici až nad město ke kanálu, který přiváděl vodu potřebnou k získávání zlata z vytěžené rudy, spojoval Olešnici a Zlatý potok.
Vodní mlýny na drcení rudy |
Jedu lesem kolem úzkého mělkého kanálu, plavou tam malí pstruzi, až k replikám vodních mlýnů na drcení rudy, které stojí u kanálu. Stoupání na Rejvíz, začíná hodně pršet, opět mlha, turistické značky vedou na Rejvízu asi kilometr po silnici, v té mlze nic moc, nasazuji raději zadní blikačku. Místo na rozhlednu na Zlatém Chlumu se v dešti vydávám po žluté, objíždím kopec přes Čertovy kameny a sjedu do Jeseníku. Dlouho se ohřívám v hospodě U Radnice na náměstí, tankuji grilovaného pstruha se zeleninou a potom ještě bramboráčky, musím na to dojet až do Černé Vody, potěší mě wifi, ale předpověď počasí už méně. Zaplatím a rychle mizím, dříve, než si někdo bude chtít sednout na mojí mokrou židli. Jedu přes most a mezi domy po modré nahoru do kopce, potom serpentinami po cestě parkem dojedu až na hlavní kolonádu do Lázní. Pak opět dlouhé stoupání po červené až na Ripperův kámen, kamenitý sjezd na rozcestí Pod Sokolím. Potom po asfaltce kolem Rychlebských stezek až na kraj lesa, pak vlevo po cestě, vyjedu z lesa kousek od Radosti. Odjíždíme se Sykym během hodiny, do Prahy dorazíme kolem 10 večer.
2.10.2010 60 km
Jablunkov-Bukovec, Bahenec, Stožek, Šošov, Čantoryje, Cieszyn, Karviná, Petrovice
Večer mě veze do Bukovce ochotný syn Davidova kamaráda, auto slíbí nechat v Petrovicích. Ráno mám velké pochybnosti, jestli tam dnes dojedu.Vyjíždím po červené z Bukovce, zima, všude bahno a spousta vody, minu odbočku na můstek a jedu si si ještě bahnem kus navíc tam a zpět, moc se mi to líbí. Je zima, stoupám až na Bahenec, tam mě vítají dvě obrovské sochy vytesané ze dřeva, ale není to Radegast ani jiná podobná postava, ale Shrek a jeho princezna. Ale o kousek dále na polské chatě na Stožku je to pro změnu z každé strany chaty fialová kráva v životní velikostim a navíc slunečníky ve stejné barvě. Potom už jen hodně kamenitý sjezd do polského Podlesie, po loukách mezi kravami na silnici k lomu před Goleszówem. Pak už jen rovina a asfalt – Punców, Cieszyn, Karviná, Petrovice. Nádraží je z druhé strany trati, takže si opět najedu něco navíc Petrovicemi tam a zpět. Davida zase vyzvedávám v Ostravici se zajížďkou na Čeladnou, vlašimská telefonní ústředna má dnes výpadky.
Beskydy |
8.4.2011 63 km
Zlaté hory, Jindřichov, Osoblaha, Matějovice, Pelhřimovy, Město Albrechtice
Včera v Praze slunce a 25 stupňů, v Hanušovicích večer už déšť, ráno ve Zlatých horách vichr a pár stupňů nad nulou. Na rozcestí na Petrovy boudy se vyvezu v 6 ráno prázdným busem, později už nic nejede, nahoře fouká , zima zima. Cestou dolů se střídavě předjíždím z autobusem a máváme na sebe, staví na každé mezi. Na silnici vidím spoustu traktorů, aut za celý den potkám jen pár – a většinou někde na poli, kde bych je nečekala. Zmrzlá jsem tak, že i obsluha mobilu a focení je zbytečný luxus, rozmrzám až kolem 50. kilometru. Připadám si jak někde daleko na východě, silnice úzké a rozbité s hromadami kamenů, cesta značená v mapě jako asfaltka je hodně zničená polňačka s hromadami roští. Všude je vidět spoustu opuštěných pobořených domů. Děti stojí na zastávkách, jedou do školy, dospělí vidět nejsou. Za Osoblahou nenajdu most přes řeku, vracím se, fouká místy tak, že mám co dělat, abych udržela přímý směr. Pak uz mě čeká jen první a poslední dnešní stoupání do kopce přes Piskořov a sjíždím v nepříjemném bočním větru dolů do Města Albrechtic. V apartmánech nikdo další není, vana a vedle jestě sprchový kout, vybavená kuchyň, dole sauna a bazén s vířivkou – odpoledne několik hodin střídám saunu s bazénem, úžasné.
9.4.2011 60 km
Město Albrechtice, Krnov, Úvalno, Brumovice, Opava, Kravaře, Dolní Benešov
Stále je zima a fičí, po pár stech metrech najíždím na cyklostezku 55. Až pár kilometru před Opavou sjedu na silnici, za chvili jsem na kraji města v cukrárně, kde u čaje rozmrzám. Od Krnova mizí polorozbořené domy, za Opavou už jsou vidět jen vypůlírované domečky a zahrádky. Původně jsem chtěla jet podél hranice přes Hněvošice a Chuchelnou, ale zkracuji to přes Kravaře a kolem poledne jsem v Dolním Benešově. V penzionu je dole restaurace. Objednávám jídlo a zbytek odpoledne se zahřívám v posteli u televize.
Placka u polských hranic za Hlučínem |
10.4.2011 46 km
Dolní Benešov, Bohuslavice, Darkovice, Šilheřovice,Chalupki, Bohumín, Dětmarovice, Petrovice
Ráno vyjíždím až kolem 8, bojím se zimy, v noci má mrznout. Slunce, vítr jen občas, teplota už snesitelná, občas polní cesty, ale asfalt převládá. Auta na polních cestách potkávám stále, kolem Ostravy to ale už nejsou omlácené staré škodovky, ale spíš naleštěné toyoty a renaulty. Mám problémy s navigací, v Bohumíně zabloudím, i tak jsem ale před polednem v hospodě na nádraží v Petrovicích a stihnu v TV Moravce se Schwarzenbergem a trapným Bártou. Po obědě dorazí zdejší šipkařské družstvo, obléknou se do modrych trik s logem ŠK Hajcmani Petrovice, odsunou stoly a trénují na dva el. terče. Zpět do Prahy jedu jako exot s kolem a v tretrách v pendolinu.
Elektrárna Dětmarovice |
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.