Tátovi chyběl na mapě světa špendlík v Mongolsku a tak po menších průtazích, kdy původní termín mám něčím blokovaný jede na druhý vypsaný termín a to s cestovní kanceláří Livingstone. Podle mého soudu, CK úplně neobjasnila možnosti cestování po Mongolsku a tak někteří účastníci zájezdu pak byli v průběhu zájezdu zklamaní s úrovní servisu a zajištěné dopravy, ale za mě se CK velmi snažila a průvodkyně byly schopné řešit všechny věci s přehledem a dobře. 

2.-15.8.2023

Středa 

odlet – čekáme v Praze na letišti  od 9 do 14, letadlo mělo nějakou závadu, kterou opravili, ale pak museli čekal se souhlas supervizora z Turkish airlines, ze můžeme letět. Přestup v Istanbulu, obrovské letiště,  kde jsme měli mít původně asi 6 h na přestup, ale se zpoždděním se náš čas výrazně zkrátil a tak po běhu přes celé letiště nestíháme ale stihnem zavření gate tak o 15 min, uff, sedim s tatou u okna, jenom 2 vedle sebem tak je to relativne pohodlne. Let asi 8h proti času, přiletíme další den ráno. 

Čtvrtek

Ulanbataar, letiste úplně mimo město, zavazadla neprišly, kromě KKV a Kuby, nechápu, jak tyto zavazadla  stihli přelozit. Nejsme sami, co nemají zavazadla, takových je nás vic, a další letadlo Turkish prileti az v sobotu, takze 2dny bez kufrů. Dlouhá fronta na reklamaci zavazadel, řešíme již s českou průvodkyní, pak kávička, jdu si koupit UNITEL místní SIMku, jak se ukaže, špatne jsem vybral tarif, sice 3GB nespotrebuju, ale platnost  je jenom 7 dni. 

Jedeme minibusem do města, hlavni náměsti, obchod s kašmírem, a pak nejstarši obchodak, kupujem (máme si koupit)  věci na oblečení,  koupim dalsi SIMku G-mobil, za 6,- Kč a má  5 GB dat, nechapu tu cenu.

Pak se prodírame městem směr západ, do Huistan narodniho parku, po asfaltu cesta dobra, řidič prehlídne odbocku asi o 40 km a tak si zajedem celkem hodinu ale pak poslednich 20 km jedem po stepi, polní silnice, kolíbáme se a vyhýbáme se kalužím, dojedem do kempou, ubytování z jurtách, večeře

V kempu je artefakt z vesmítu- kyslikova nádrž z rakety Delta2.

Pátek

Rano vstavame brzo, minibusem do nitra národniho parku, cílem je najít koně Převalského,  koně vidime zdalky, sviště a I stepní kočku, zpátky na snidani, minibusem zpet do Ulanbataru, přesedneme do velkého autobusu a čeká nás dlouhá cesta na jih do směr poušt Gobi. Původně jsmě měli mít leteckou přepravu, ale letenku zrušili bez náhrady a tak musíme po cestě (ne-cestě) asi 600km, alespň uvidíme countryside. Bohužel objednaný zájezdový autobus se pokazí kousek za Ulanbatarem, přijedoui opraváři, snaží se opravit asi prasklý chladič, ale pak usoudí, že to nepůjde a ostatní účastnící jsou z toho nervózní. (někteří velmi). Průvodkyně to nakonec vyřeší elegantně, dovezou nás mikrobusy do jurtového městečka, kde si dáme jídlo a a jsou tam I artefakty z mongolské historie. Po jidle a útlumu s tím spojeném už je lepší nálada a na parkovišti nás čeká další – jiný autobus a před námi je 10h cesta na jih. Dojedeme kolem 1:30, ještě přenášíme zásoby do hotelu, neboť bus se asi vrací a tak pozdě jdeme spát

Sobota

Z hotellu Diamond v Dalanzadgad, snídaně, čekáme na vajíčka, obsluha trochu vázne, přijedou 2x van Mitsubishi a Hyundai a s Enny je nas celkem 11, jedem do muzea dinosauru, maj tam kostru Tyranosaura Rexe, zajimava historie vykopávek, pak jedem za mesto do jurtoveho tabora Khangabogd, kde je na 2 nici naše základna v jurtách oběd a vyrazime na prvni vylet – soutěska a jizda na konich, vse pěkné,  jizda do hor a pak objedem pohoři a z z druhe strany jdeme na “ ledovec” coz je kousek ledu/sněhu co zbyl z zimy. Pak zpět do tábora, privezou zavazadla, všichni je maji obrovsky, nu což.

Neděle

Ráno vyrazime, Eny nás vybere s tátou, ze čekáme na dalši auto, protože do vanů-mikrobusů se nevejdou zavazadla ostatnich, vyběhnem na okolni pahorek s betonovou sochou kozorohem, a pak přijiždí výrazně postarší  Toyota LandCruiser 100, naložime kufry, auto pohodlný, ale nema klima, korytem řeky jako zkratkou dojiždime na cestu a pres hřeben na dalsi pláně až do vesnice Bayandalai, kde se sjiždime z asfaltové cesty, Eny a KKV přesedaji do mikrobusů, které jsme dojeli, přeci jenom bez klima je tu vedro, já s řidičem jezdime po městě-vesnici a shánime vodu a glykol do chladiče. Doplňujeme a vyrážíme, jede rychle, trochu mi prijde, ze nevi, kde je Eny-guide, cesta vede pousti, nikoliv s piskem, ale jemně kamenitá, občas nejaká jurta a pasouci se kozy/ovce, zastavujem na hřebínku do další rozlehlé planiny, potkáme se s jednim vanem s pak zas rallye az do tábora, je vedro, uvnitř stavení se nedá být, ale venku pofukuje, tak je snesitelne. Odpo jedeme  mikrobusy na pískovou dunu a poblíž máme I jízdu velbloudy, atrakce pro turisty, k dunám pak jdeme pesky, vybral jsem nesprávnou cestu, příliš prudkou a tak nejsne s Janou,která jde se mnou  se s to  vyškrábat nahoru. Pak už jen návrat, a po večeři vino a kkv rozviji tema Jadrníčková, což Marcela jako učastnice se chytne a ukáže se , ze je tak trochu pribuzná.

pondeli

Je naplánován východ slunce na duně, budicek v 4:30, odjezd  1/2h k písečné duně, překvapive pres most řeky, ktera tu těsně vedle duny vyvěrá-teče, pak nahoru piskem s Marketou a Janou, svitani v 6 mooc pěkné, dlouhé stíny, zpět na kemp, snidaně a v 9 h odjezd na sever. Jedu zas LC, chlapik s radosti predjíždí, jedeme přes hřeben a před námi obrovská široká pláň, desitky km, na konec není vidět a jedeme jedeme do dáli,  LC řidič občas jede mimo cestu, dává ale pozor, místy je potřeba přejet koryto vyschlého řečistě, a tak  cestu urazíme asi za 2,5 h do Bulanu, všechny předjedeme,  kde počkame na ostatni u obchodu, kde se občerstvíme zapádními pochutinami v podobě CocaColy apodobně.   Před námi ještě kus cesty, oběd v turistickém resortu, pak pěšky na útesy (Flaming Cliffs), kde se našly pozůstatky dinosaurů a zas cesta zpět do Khanbogd kempu. Ale úplně se nezadaří, LC vyvaří vodu, tak se smáčknem do mikrobusu a necháme řidiče na místě, kemp je skoro v dohledu,  už jen kousek- 20 min a ostatní řidiči mu pak dovezou vodu. Večeře, vino , jsme unavení po celodenním cestování  a tak brzo do postele.

Úterý

Ráno vstávame zase brzo -odjezd v 5:45 se ale úplně se nezadaří, u Mitsubishi je puklá/měkká přední pneu, tak řidiči narychlo řeši dofouknuti malým kompresorem, já s LC a zavazadly odjizdim, tentokrat na letiste je to kousek, za 1/2 ale jeste se řeši xkrát, aby se nemuselo do mesta a zpet do opravny.

Přiletime do Ula,  čeká nás Enche a Zaya, malym busem jedem k 40 m soše Čingischána a pak směr kemp 13. stoleti, což je 6 stanovist s jurtami, prvni je obraz strážní jurty, mongolové v době chánovy říše provozovali něco jako Pony express na šíření pošty a ovladani-řízení jejich velké říše apo 30 km vzdalenostech měli vybudovány taková stanoviště, druhá byla jurta Khana, a rady starších, dostaneme oběd do dřevěnych misek, pak jurta šamanská, z jednotlivych kmenu, a posledni je jurta pastevce.

Kemp  je soukromy projekt, bohateho mongola, dovozce elektroniky, i prezidenta.

Odjíždíme zpátky, přes široke pláně, do Ula, snažime se stihnout naplánovaný  koncert, ale nakonec přijedeme přesně, když skončí. S Jakubem trochu měnime plány a misto do města si dáme jidlo vedle v komplexu, kde i golfova restaurace, pak uz jen zacpou v Ula do hotelu, v noci hlučno, ale celkem už i chladno, tak se lépe spí. 

Středa 

Vstávame na odjezd v 7, snídaně v baličku, naštesti volno a  tak mame hodne času na letišti, dokoupim kredit -10 dni na Unitel a 10 GB za 160,-  trochu male komplikace s zavazadly, Market tam ma powerbanku a Katy zapalovac, tak zavazadla se vrací a musí přebalit, nepronesu jidlo, co mi dala Zaya do dalšího kempu. 

V Murunu prší, už nas čeká řidič a dvě Buchanky, jedem městem a chceme nakoupit, v prvnim je zavreno, druhý co vypadá jako Metro/Makro nakoupíme, zkousim Enche, zda muže nám doporučit místo na oběd, ale po telefonické konzultaci s řidičem mi zpátky telefonuje, ze nejde elektřina a tak mame s obědem  utrum. Směr vychod, asi 100 km po asfaltu, odbocime na step , pres most řeky Murun, cestou necestou, přes hřebeny, nakonec dojedem do kempu InGol, 5 srubu, jidelna. Dnes už nic dalšiho, večeře, zaprši, jsme unaveni, tak za chvíli zalezeme do postele. 

Čtvrtek

Pěkná snídaně, odjezd v 10 o 1/2 odlozen, pokazil  se jeden hořák – plynový vařič a tak kuchařky, co dělaji svačinu jim příprava trvá déle. Jedeme širokými pastvinami, obrovské rozlohy a dálavy, skrz modřínový les, na hřebeni-sedle je okultistické místo , coz jsou kůly do pyramidy, jdu na vrchol a přinesu další kůl a přiložím. Pokračujeme přes další údoli k dalšímu poutnimu mistu, kde je kamenný býk, který měl zahnat hady, 3x dokola kolem něj, na obloze krouží hejno elee = motak pilich, a  soupeří o obětni dary příchozich. Pak k řece, kde mame obědový piknik, stolečky, masové tašticky, polévku, brodim řeku. Jedem smerem domů, k řece Selenge, nafouknem 2 rafty a asi 1 2/2 h plujem řekou do kempu. 

Patek 

Další výlet za pastevci, místní kočovníci nám připravili zabijačku, cestou vidíme několik orlů, co postávají vedle cesty a odletí až v posledním okamžiku před autem. Zabijáčka – vybrali ovci,  svázali ji, a pak ji usmrtil stisknutim srdce v otevřeném, břiše, uvaří  vnitrnosti,  servírují nám jídlo, tak chutnou smetanu a asi máslo jsem nikdy neměl.  Na závěr zpíváme a předvádí nám tanečky. Proběhla také destilace alkoholu.

Sobotu

Na sobotu je naplánovaný výlet na konich, v noci přijeli koňáci s  12 koňmi, na začátku je osedlají, někteří se nechtějí dát, a pak nasedneme a chůzí či cvalem jedeme na misto, kde jsme začínaly s raftem, je to trochu naročný, kone nejsou úplně vycvičený, jsou trochu polodivoký, ale zvladnem pracovni klus, oběd, po o ukázka zapasu, zápasim také, ale nemám šanci. Pak předvaději honáci, co umi na konich, ukazuji, jak zvednout z země předmet v trysku, je vidět, že jsou hodně vyježdění a jezdí na koních od mala. Při nasedani mě shodi kůň, ten můj za to nemůže, honákův kůň je divoký a než ho zkroti, tak nás prožene pod stromem a neudžím se v sedle na koni a větve mě vyhodi z rovnovahy. 

Na zpátečni cestě se odvažíme do cvalu, je to naročný, kymacim se a sotva držím rovnovahu. 

Honaky jizda evidentne bavi, jsou moc mily a směji se (nám, jak nám to nejde, co oni pokládají za to, že všichni na koni umí). Dojedeme v pořádku, honáci shromaždí koně, pak se rozlouci a odjedou domu. Večer, Amra se snaží o společenský program, hraje a zpívá, otec se snaží a vyjednává, za kolik velbloudů by se stala jeho ženou.

Neděle 

Jen dlouhý přesun do Moronu, cestou vidime orly na pastvine, 13 ks , impozantni, v Moronu navsteva motlitby v hindu stupe, potkávám babičku z tabora, kde byla zabijačka, přesuneme se do tržnice, kde nam kuchařka domlouvá v mistni jidelně oběd, sraz za 20 min, jidelna má  stejný zmatek pri objednavani jídel, ale nakonec chutný,  a pak zas autem po širých plání směr jezero Khusgal, až k vyletnimu městečku Khatgal je moc pěkna asfaltová cesta, obchod, nakupy alkoholu,  a apk začíná cesta do Mordoru – auta s nami hází ze strany na stranu, projizdime korytem řeky jako dočasnou cestou, po bahnite ceste, az k výletnimu místu, kde jsou kempy z jurt a chaticek – Ger kemp. Jezero je výletním místem pro mnohé Mongoly, na sever z něj odtéká asi řeka Irkut, co pak zamíří do Bajkalu. Z Cesty máme toho úplně plný zuby, jurty jsou pěkné a lahev vína to spraví. Jdeme zkusit vodu, dle predpokladu velmi studená,  ale koupeme se těsně před západem  a pak uz jen večeře. V noci je už zima, jsme na severu,  někdo v okoli ruší hlasitou hudbou, ale pohled na vecerni jezero z okna jurty je impozantni. 

Pondeli

Snidane v 6:30, na miru udělaná vajíčka, odjezd v 7, zase hrbolatou cestou k asfaltu, řidiči hledaji jeste benzinku, teprve u 3tí uspějí, přeci je ještě před 8, pak uz jen dlouhá asfaltová silnice do Moronu , silnice přes široké pláně s dlouhými  pastvinnami, letiště v Moronu, mame 2 h čekáni, probleskne zprava, ze letadlo má hodinu zpožděni, nakonec čas rychle uplyne. Ještě před letištem se rozloučíme s řidiči, znovu se snazime zopakovat, ze nás velmi profesionalně povozili a vnutime jim nějaké penize. Let kratky, v Ulaanu lehce prsi, nez vsak dostanem kufry prehanka prejde. Na letisti a i pak v buse diskuze, co a jak budeme reklamovat u cestovky, že to nečekali, že přejezdy budou tak dlouhý a ta cesta bude tak špatná. Při příjezdu z letiště ještě zastávka v obchodě s kašmírem, kupuji kabát pro M, a pak už známý hotel, průvodkyně nám nabídli jako kompenzaci večeři, závěrečnou, poblíž náměstí, kam dojdme z hotelu pěšky – nekteří se pokusí taxíme, ale pro úplné zácpy jim to trvá déle nežli nám pěšákům.

Ůterý

Už jen snídaňový balíček, pak čekání na letadlo , odlet přes Istanbul do Prahy bez problémů.

Objednáno u Livingstone, ta zájezd koupila u cestovky InGol, která se specializuje na Mongolsko a většinou vozí rybáře na řeku Selenge, kde chytají dravé ryby. 

Průvodkyně 

Enche – z Ingol, mluví česky, je spolumajitelnou

Zaya – asistenka Enche, nemluví česky, ale anglicky

Enny  – česky, studentka

Amra – majitelka kempu na řece Selenge

https://www.ingol.cz/cs/