Chopok, Ďumbier, Demänovská hora…
5.-11.8.2013

účastníci: Peťa 2x, Míša, Zbyněk, Olina, Miloš, Irena, Kika, Olga, Marcela

Olina zorganizovala ubytování v rodinném penzionku v Pavčině Lehotě.

Je to divné, ale tentokrát jako první dorazili Blažkovi….

Pondělí: To jsme teprve přijeli (Miloš, Irena a Kika), jen se ubytovali a prozkoumali mistní krčmu, která nás zklamala, protože tam měli jen Plzeň a Kozla.

Úterý: Ráno nakupujeme potraviny a peníze a poté vyrážíme na „menší“ výlet na Demänovskou horu. Po několikahodinovém sápání do kopce končíme v prudkém srázu někde v lese pod skalami v neprostupném terénu. Značku jsme viděli za celý den jen jednu na začátku cesty a pak už jsme jen bloudili po svážnici a zapadlých chodnících lesní zvěře (možná medvědů).

Středa: Chceme zopakovat výlet na Demänovskou horu. Vyrážíme tentokrát jen s Irenou a první třičtvrtěhodinu hledáme, kudy vlastně vede žlutá značka. Když konečně najdeme správnou cestu, která stoupá vzhůru, vše ostatní jde už snadno. Podle plánu dorazíme na vrchol odkud je pěkný výhled na hlavní hřeben Nízkých Tater i na domeček, ve kterém bydlíme. Podle zápisu ve vrcholové knize zjišťujeme, že naše včerejší obavy z medvědů nebyly od věci. Pak už jde vše snadno, traverzovou cestou jdeme do Ilanovského sedla a údolím potoka sestupujeme k Jeskyni Slobody a busem zpět. Do domečku už dorazili Smatanovi s Marcelou, jdou na menší procházku do vedlejší vsi a pak se jedeme koupat na Liptovsku Maru. Přijeli taky Šléglovi a ti vyrážejí také na nějaký menší výlet.

Čtvrtek: Vyrážíme na „nejzásadnější“ výlet – na nejvyšší vrchol Nízkých Tater. Zakazuji použití lanovky, tak stoupáme z Jasnej, napřed po sjezdovce a pak lesem až k chatě Luková a pak na vrchol Chopku. Poslední úsek je jako bychom šli v kamenolomu, potkáváme tatru a mix s betonem. Na Chopku se posilníme v Kamenné chatě a pak pokračujeme po hřebeni až na Ďumbier. Z Ďumbieru sestupujeme Širokou dolinou zpět do údolí.

Pátek: Původní odpočinkový den je změněn na den výletní, protože se v sobotu očekává změna počasí. Vyrážíme opět na hřeben ale tentokrát lanovkou (jsem sám a jsem měkkej L). Z Chopku jdeme tentokrát po hřebeni na druhou stranu přes Dereše a Polanu a pak po vedlejším hřebenu po žluté značce, která nakonec sestoupá až do údolí a končí u Demänovské jaskyne slobody. Večer jedu nakupovat a vyzvednout Olgu, která přijela vlakem.

Sobota: Je očekáván déš’t, takže vyrážíme na odpočinkový výleteček do Kvačan. Většina se rozhoduje projít celý okruh Prosieckou a Kvačianskou dolinou, Marcela s Irenou vyráží opačným směrem, chtějí se jen podívat na mlýny. Ale všichni se nakonec potkáváme asi v polovině cesty, Marcela s Irenou projdou také téměr celý okruh, ale opačným směrem. V Prosieku je vyzvedává Miloš autem. Olina se Zbyňkem a Olgou pak zbytek odpoledne stráví v termálech v Bešeňové. Marcela s Irenou a Milošem se jdou odpoledne podívat na dřevěný kostelík za kopcem, který objevili již dříve Smatanovi.

Neděle: Balíme a vyrážíme domů. Všichni jedeme k Ružomberku, ale dělíme se na dvě skupiny. Blažkovi, Smatanovi a Marcela jedou do skanzenu Vlkolínec. Pak už jen zastávka na oběd a nákup ovčích sýrů na farmě Krajinka, kde se loučí se Smatanovými. Šléglovi s Olgou místo Vlkolínce a Krajinky vyjedou lanovovkou na Malino Brdo, přes Malinné a sedlo pod Vtáčnikom se vrací zpět k autu. Kousek před Brnem předjíždí Smatanovi, kteří se ještě zdrželi na Slovensku.