Blažkovi bez Adama, Smatanovi, Knop-Kostkovi, Šléglovi, Janouškovi

Letošní Velikonoce budeme ve Žlebu od ètvrtka 17. dubna do pondìlí 21. dubna. Pøijedou Janouškovi, Smatanovi, Šléglovi, Navrátilovi, Knop-Kostkovi bez Davida a Blažkovi bez Adama. Vìtšina asi dorazí už ve ètvrtek. První pøijedou nejspíš Smatanovi a vyzvednou klíèe.

Kola zdá se bereme, minimálnì pro dospìlé, definitivnì se rozhodneme podle situace tìsnì pøed odjezdem.

Chtìl bych pøipomenout, co psala Olina, ohlednì Velikonoèních tradic:
„Vezmìte s sebou urèitì všichni vajíèka, barvy na vajíèka, obtisky apod. Vezmu cibulové slupky, vosk a další potøeby na zdobení voskem. Mohly bychom vzít s sebou tempery, nìco vajíèek vyfouknout a dìti mohou malovat, špejle a mašle bych vzala / vyfouknutá vajíèka se vìtšinou dávají na špejli s mašlí. Pokud dìti mají, urèitì jim vemte kapesní nože, mùžeme plést pomlázky, no a taky by se hodily mašle na pomlázky.

Každá rodina vezmìte jeden spacák a karimatku.

Zamyslete se nad tou letní vodou, jak jsem zmiòoval v mailu.

Co se týka stravování, zdá se, že vìtšina nakonec pøistoupila na mùj návrh ohlednì spoleèného jídla. Znamená to tedy, že vše nakoupím a jen se podìlíme o pøípravu a náklady. Pøivezte tedy jen dobroty a alkohol. Ti, kteøí pøijedou ve ètvrtek si samozøejmì pøivezou ještì jídlo na ètvrtek. Pro zopakování ještì struènì jídelníèek (kdyby vás ještì nìco podstatného napadlo, dejte vìdìt).
Hlavní jídla: Tìstoviny se zeleninovou omáèkou a sýrem, kuøe na olivách s rýží, bramborový knedlík se zelím a peèenou sekanou, fazole + párek nebo vejce + okurka.
Snídanì a veèeøe: peèivo, máslo, sýry, uzeniny, džemy, pomazánky, palaèinky, polévky, špekáèky na ohni a podobnì.

Miloš

Celý víkend je poznamenán velmi promìnlivým poèasím, takže snad kromì minus ètyøiceti si užíváme všech dubnových rozmarù. Ale ani ošklivé poèasí neodradí dospìlé od výletù na kolech, zatímco dìti jsou zbabìle zalezlé a hrají neustále Draèí doupì. Menším nedostatkem je slabší fotodokumentace, protože hlavní zastánce nechemického procesu digitální fotograf David doráží pozdìji a nemocen. Snažím se tedy sám, ale mùj vztah k tomuto mediu se nutnì projevuje na výsledku, ani ne tak na kvalitì, jako na množství.

Ètvrtek: Odpoledne pøijíždím s Kikou a zásobami do Žlebu. Vládne zde idylka, Smatanovi se vyhøívají na zápraží a po chvíli se objevují Martin s Hankou, kteøí hned po pøíjezdu využili pìkné poèasí ke švihu. Veèer ještì pøijíždìjí Šléglovi a Olina s Bárou a Zuzkou.

Pátek: Podle plánu vyrážíme trochu chaoticky na kola. Míša jako první, za ní já s Peterem. Šlapeme po silnici smìrem na Vysoké Žibøidovice a v nejvyšším bodì odboèujeme doleva smìrem na Vysokou. Martin s Hankou zøejmì nepochopili náš plán a míøí na Vysokou kolem kravína a pak po silnici. Naštìstí se tam setkáváme, prohlížíme si kapli a diskutujeme další trasu, protože nás zaskoèila zmìna poèasí. Je zima zataženo a vypadá to, ze každou chvíli zaène nìco padat. Nakonec ale vítìzí názor držet se pùvodního plánu a pokraèujeme do Vojtíškova a dál smìrem na Hergotsboudu. Tam ale nedojedeme a odboèujeme doprava po traverzu pod Sráznou. Po poèáteèním bezproblémovém kilometru se zaèínají objevovat firnová pole, která se napøed dají pøejet, pak chvílemi jedeme a chvílemi tlaèíme a pak už jen tlaèíme. Zbabìle ustupujeme v hlubokém firnu po žluté znaèce smìrem dolù a pod lesem nalézáme cestu po které stoupáme na Cibulku, kam jsme pùvodnì chtìli pøijet shora. To už i fouká a snìží. Témìø vodorovnì lítají takové vloèky, že pøi jejich zásahu ztrácím stabilitu. Moc už se nekocháme a mastíme nejkratší cestou zpìt do Žlebu. Ti co nejeli závistivì okukují krvavá lýtka tìch, kteøí oblékli letní kalhoty. Zbytek dne prší. Veèer pøijíždí Irena.

Sobota: Poèasí se umoudøilo. Dopoledne vyráží vìtšina na pìší výleteèek pøes kopec do Žibøidovic a po obìdì dospìlí bez Zbyòka vyrážejí opìt na kola. Tentokrát volíme trasu v nižších nadmoøských výškách, jedeme okolo kopce do Žibøidovic a na Bytøinu, odkud se sápeme pøes kopec opìt na Cibulku. Sníh tu je také, ale není to tak špatné, jako v pátek. Vìtšinou je to umrzlá smìs snìhu a jehlièí, po které se dá i jet. Z nejvyššího bodu sjíždíme krásný padák dolù a pokraèujeme údolím Zeleného potoka až ke známé odboèce ke kravínu a zpìt do Žlebu. Dìláme oheò v krbu, protože je venku zima, a peèeme buøty. Pozdì veèer pøijíždí David.

Nedìle: Den individuálních výletù a barvení vajec. Dopoledne vyrážíme s Peterem, Míšou, Irenou a Olinou na malý bikový šleh, opìt na Vysokou a snažíme se jet po cestách, které jsme ještì nevyzkoušeli. Míše není dobøe a vrací se. Zbynìk vyráží na pìší túru. Odpoledne vyráží Martin na kole na Kladskou bránu a já s Míšou a Hankou na Svatou trojici. Ostatní mají dorazit na Sv. trojici Vitem, udìlat si pìší procházku a posbírat padlé cyklisty. Nìkteøí ale odpadají døíve a tak je Míša zachraòována Peterem už v Podlesí. Pøijíždìjí za ostatními na Trojici, kde Míša opìt ožila, nechala si sundat kolo ze støechy a vychutnala si s námi sjezd do Malé Moravy. Tam to vzdáváme všichni tøi a cestu po silnici absolvujeme autem. Nikdo s sebou nevozi foák, takže nejkvalitnìjší zážitky zùstávají nezdokumentovány.

Pondìlí: Tradièní pomlázka. Dopoledne podnikáme autovýlet na Nový hrad u Hanušovic a po rychlém, možná i výbušném fazolovém obìdì odjíždíme.

Miloš

Zpìt na akce.