Legerndární jachařký sen – obeplutí mysu Horn se mi zjevil na Facebooku, kdy jsem si přečetl výzvu „Hledám posádku“ od Honzy Koukala, který na malé plachetnici Blasen IV (Ericson 38-ft) se vydal na cestu kolem světa.
17.12.
Odjezd: cestovní horečka v plném proudu, co všechno zabalit, jak naskládat do batohu objemný jachtařský věci včetně holínek, stihnout koupit iPad, stahnout offline mapy Argentiny, Chile atd
Odlet do Gatwicku s Easyjet je v „easy“, stejně už není co změnit, s dalším odbaveným zavazadlem není žádný problém a potkávám se s Janinou, Maxem a Janinkou. Jedeme do Wakamama na jídlo typicky anglickým venkovem, asi není úplně dobrá doba na přesuny, odpoledne, neboť cesty jsou plné a všichni se někam přemisťují. Pak už jen zpět na Gatwick, mám Premium economy u Norwegian a ta má salonek a Priority, super dobíjím telefon a stahuju aplikace a dalo se najít i nějaké jídlo v podobě houmusu.
18.12
Let dlouhej, ale vše v pohodě, velký místo v Norwegian s Dreamliner B787, turbulence jsou skoro po celou dobu letu a pořád vzpominam na AirFrance 447 a tak doufam ze boeing má lepší vyhřívání pitotky nez frantíci v Airbusu.
V Buenos Aires je najednou teplo, nemám žádný letní oblečení, ale pak jenom cesta busem do středu mesta, snažím se koupit SIMku. Na letišti se mi zdála drahá, nechapal jsem koncept, že koupíš data, ale platej jen 1~5 dni. U Personal čekám frontu na SIMku a pak v kiosku jdu dobit. (Nakonec je to zase troche jinak, než jsem si myslel v Buenos Aires, ale definitivně si tarif – „jenom internet“ nastavím až v Ushuaia)
Bydlím v Suipacha suites (moje ubytování přes booking, které mi doporučila Olga), je pěkný, jednoduchý, čistý ubytko, má k dispozici i kuchynkou linku, ale jak jsem si chtěl trochu odpoledne pospat, tak vedle zbíječkovali a nedrželi siestu. Suipacha je blizko Plaza del Mayo, takže úplněj střed města.
Vecer jedu za Mercedes na tenis party, moc milí lidé, ale mizím zpátky v 22:00, neboť mám ráno brzo odlet.
19.12
Vstávam v 2:45 recepční nejen že mě nevzbudil a nezavolal taxi, i když to měl napsaný. Jsem ještě v hibernaci, ale probudí mě, že mě chce okrást taxikář a řekne si o 450 ARS. Je to moc, davám mu 200, včera jsem jel na tenis co je hned vedle letiště a platil jsem 120.
Kiwi ukazuje, že mi to má letět do Ushuaiy v 4:50, ale nic takovýho tady neletí, tak mě systém udělá check-in na 6:00 a tak podřimuju v kavarně. Letiště se pomalu probouzí a z poloprázdné kavárny najednou je plno, už je čas projít security a za chvíli už na palubě. Let ok, úplně plný letadlo (B737) odlétáme skoro v 7, ale nikomu to tady nevadi.
Krásný přilet do Ushuaia přes hory, škoda, že nesedím u okýnka. Vedle nervozní babka zapína telefon už 30 min před přistanim a ignoruje všechny výzvy o vypnutí elektronických přístrojů před přistáním. Všichni se vykotí z letadla, já mám batoh jako skoro poslední, ještě kontrola na dovážené potraviny a chtějí mě sebrat moje salámy, ale nahmatají jenom termosku a jak mám tak upěchovaný batoh, tak salámy v galoších nenajdou. Ještě chvíli telefonuji s s Liborem S, trochu popostrčit pracovní věci, ale už venku svítí sluníčko přes Canal Beagle a tak taxíkem směr centrum Ushuaia. (už po druhé po 6-ti letech)
Taxikem do Hostel Malvinas, hostel je moc pěkný a milí lidé, pán na recepci mi oveří, že jizdenka na bus platí a vytiskne mi ji. Olga komentuje, že můj telefonní tarif, že je to moc málo peněz a teprve tady úplně na jihu se mi podaří v pobočce Personal nastavit 30 dni internet za 240 ARS.
Shanim navigaci Garmin GPS map, jak jsem dostal instrukce od Honzy Koukala, v obchodech jsem neúspěšný, ale v jachetnim klubu mi svitla naděje, najdu chlapika, co mluvi anglicky a ten telefonuje. Bohužel neúspěšně, nemají. (volal někam do servisu Renault, kde prodávají i jachtařský věci)
Poflakuju se městem, sluničko, fouká, jdu ještě směrem k původnímu letišti, co dneska obsadili aeroklub a vyhlídkové lety vrtulníky, cesta vede kolem AFASYN yacht clubu, a v aeroklubu si domlouvám termíny na vyhlídkový let.
Vecer jsem unavenej, ale ještě dávám krabí polívku a něco jako paela s squid a dalšíma mořskýma potvorama. Je 22:30 a je stále světlo, nenávidím HardRock Cafe a jejich světelnej panel na střeše, co bliká do pološera. Konečně se mi dobře spí, ale to bude asi tím pivem a sklenkou vína, i když na tenisovy párty jsem taky měl 3-4 sklenky, tak jsem pak v BA nemohl usnout.
20.12
Ráno posloucham radio Beat, na Kachnu je už pozdě, přeci jenom slouží do 9 a tady je (+) 5-ti hodinový časový posun. Po snidani jdu na autobus a BuSur nastupuju jako první. Obsazuju misto hned za řidičem, ale jsem vykázán až dozadu na to do nejposlednejší řady. Nedá se sklopit ani pořádně sedačka, jak vzadu už je okno, chlapik přede mnou to sklopí na max, skoro leží a tak mám jeho sedačku cca 15 cm pred nosem. Naštěsti hned vedle mě je místo a tak rezignuju na výhled z okna a sedím v uličce, což ma lehkou nevýhodu, že do me občas bouchnou dveře od WC. Hned za Ushuaia stoupáme do hor, krásná divoká krajina a telefonní signal hned mizi. Sjiždíme na placatou krajinu a kolem jsou rozsáhlé lány pastvin a to tak pokračuje a pokračuje a pokračuje.
Žádná zastávka, až argentinská výstupni kontrola. Razitka jsou holt potřeba, úřední šiml si tu řehtá o 106. Fučí a vítr žene to prach do očí, Pokračujeme prašnou cestou na chilskou kontrolu, rentgenuji batohy původne jsem si myslel, že jsem vyhral, když jsem nechal batoh uvnitř ale kontrola ho vzala a tak přicházím o ledový salát, co jsem si koupil na svacinu a tak bez jídla. Další zastávka je až když dojedeme k trajektu, tak utíkám do kiosku si zakoupit sendvič. Trajekt se blíží, ještě mě předběhnou, co mluví španělsky, ale nakonec doběhnu včas.
Zklamaní – trajekt je jen na nakladní vozy a my (autobusy a osobní auta) čekáme na další. Mám takovej hlad, že jsem sendvič rozdělil na ½, ale nakonec ho snim celý. Na chilský straně podél moře fičí vitr a vlny se zalamuji, ale krásně svítí sluníčko.
V Punta Arenas se napřed snažím najit bankomat, pak koupit SIMku, tady v Chile se dá koupit přimo v kiosku, napřed se ptám u operátora, ale to jsou lidi, kteří neprodávají a tak zase nepochodím. Jdu pěšky a snažím se chytit taxi, což se nedaří. Nakonec až u kasína se mi podaří domluvit s hlídačem, že mi objedná taxi a tak se nechám dopravit na místo, které mi poslala Diana, ale tam nikdo není. Naštestí mám tu chilskou SIMku a volám a nakonec se dovolám Diany a a jsou někde jinde přivázaný, je to cca 1,5km v velkém přístavu a tak zpátky dojdu na dohled kasína. Blasen je přivázaný až v jako třetí řadě, procházíme 2-mi velkými novými ocelovými remorkery a konečně Blasen4. Honza a Vlado jsou pryč, Poly mě vítá a dává najevo, kdo je hlavním pánem na plachetnici, ale za chvíli se zbytek posádky vrátí a tak ještě večer odplouváme. Honza povídá o těžkostech s úřady a to že mají výstupní papíry jenom s 3-mi osobami a tak snad to nějak dopadne. S dalšími potížemi, že nemohou dočerpat vodu a naftu, tak museli nosit kanystry z benzínky a vodu nakonec dostali z remorkéru, to jsou strasti přístavu, kde nejsou zařízeni na malé plachetnice.
Fouká z ostra a směr zátoka, kde se prý tučnáci patagonský vyskytují exklusivně krome Antarktidy. Jedeme celou noc, doplachtíme, ale velké vlny a vitr nam nedovoluji zakotvit, příď se vzpíná 3 m do vln a 2x přetrhne pojistny lano. (Bahía Inutil)
Otáčíme, chvíli jedu na kosu, ale vlny zesilují a tak skoro se nedá postupovat vpřed a jen s dopomocí motoru na kosu postupujem kupředu cca 2 kn. Je mi strašně zle a několikrát zvracim, až mám úplné křeče žaludku a tak zůstávam venku a nejsem schopen se jit dovnitř zahřát, popřípadě se vice obléci až do pozdniho odpo (23h), kdy po několikrat křečich a vydávení konečně vlezu do spacáku.
21.12.
Pokračujeme s plavbou, změnilo se počasí, klidne moře a skoro nefouká a tak motorujeme podél Dawsonova ostrova na jiho-zapad. Isla Wickham. Jenom krásná liduprázdná krajina, nikde nikdo, jak nejsme v Magaelhaesově průlivu, tak absolutně žádný další provoz a na ostrověch žádné známky života.
22.12.
Doplachtíme do úžiny mezi Dawson a velkým výběžkem pevniny a nemůžeme dále. Silný protivítr, vlny a protiproud je nad naše možnosti. Stahujeme se kousek zpět, vítra sílí, kotvíme v závětří a čekáme do pozdního odpoledne, až se živly trochu zklidní. Pozdě večer vyrážíme, na začátku pouze na plachty a jak se úžina zužuje tak s pomocí motoru s maximálními otáčkami se dereme proti proudu a postupujeme celou noc kupředu 2,5kt. úžina Gabriel. Pak se připojíme do standartní cestu trajektů v kanálu Magdalena a střidavě na motor a plachty se probíjíme až do úžiny Brecknock, kde se zase schováváme před počasím. Cestou tuleni, delfíni a velryba. Také potkáváme francouze s ocelovou lodi Obelix, mají sice lepši loď, ale měli přeplachtěno a tak nakonec přijiždíme do fjordu jako první a zabíráme druhé (poslední) místo, kde se dá vyvázat lany na břeh. Jezdíme kolem dokola, házíme druhou kotvu a na potřetí je Honza spokojený a vyvazujeme se dalšími dvěmi lany na břeh a tak BlasenIV je pevně uvázaný a fičák může přijít. (a taky že přišel, jsme sice v závětří, ale o tak nám hvízdá v takeláži celou noc a den)
23.12/24.12.
Zde zůstaneme další 2dny, až se má zlepšit předpověd, co máme staženou (windy.com a nahraná obrazovka s celou animací windy na 7 dní), tady samozřejmě bez jakéhokoliv signálu. Obelixe po vysilačce kontroluje chilská Navy ship, chtěj vědet, kolik crew a kam jedou, nás nechávají zatim na pokoji. Ale, jak pokračujeme dále ke Canale Beagle, tak nás začínají mít v merku a vysílačkou volají a chtěj hlášení, odkud a kam plujeme (jaké máme „zarpe“). Slavíme štedrý den malou oslavou, oblozený taliř – sýr, šunka, salámek a olivy, poustime diskotéku a popijime vino.
25.12 .
Ráno se brzo odvazujeme, vytahujme kotvy a vracime se na beagle Kanal a pokračujeme na východ směrem Ushuaia, chvíli přes otevřené moře, velké vlny, ale asi po 4 h zajedem zpět mezi ostrovy. Plachtime celou noc
26.12
Brzy nad ránem proplouváme Bahia Fiordo Pia a v zátoce Bahia Terra Australis se ledovou tříští prodíráme k ledovci, který padá až do more. Krátká zastávka, otáčíme zpet do Canal Beagle. Komunikujeme s chilskou Armadou, zda mužeme proplout Canal Murray ale po několika nedorozuměnich nám není povoleno, což značí cca o 40 NM delší cestu k Cape Horn kolem Puerto Wiliams a kolem celého Isla Navarrino. (nakonec to najdeme v Pilotovi, že proplout canal Murray by bylo pěkný, ale ze strategických důvodů Chilská strana nepovoluje proplutí, prý by výletnické lodě nenavštívili Puerto Wiliams, kde se snaží udržet civilizaci-město a tak každá návštěva turistů je vítána)
Proplouvame celým kanálem Beag
le na východ, u Ushuaiy máme krátce signál mobilnich operátorů a tak vehementně stahujeme windy a posíláme zprávy na všechny strany. Ješte jedna šance pak možná bude kolem Puerto Wiliams.
27.12.
Stále kanal Beagle východním směrem, je bezvětří, úplně rovná hladina a svítá. Kormidluji kolem Isla Picton, vidím vrak lodi nasedlý na podmořský útes a dále stáčím jižně a ostrov Lennox míjím levobokem. Poslední chilská osada Puerto Toro nám nabídne krátce chilský signál a je to nejjižnější osada, ktera vznikla při jihoamerickém Gold rush (jak si přečteme na wiki)
Vítr zesiluje a tak na zadobočák sailuji stále na jih, postupně se otáčí a zesiluje a v závěru dnešní plvaby k souostroví plujeme ostře proti a stoupáme v zesilujicim gale. A zase chvíli jachting, křižujeme proti větru a křižováním se přiblížíme do kanálu a pak pomocí motoru doplujeme do zátoky na ostrově Herschel. Jsou tu s námi na kotvě další jachtaři na německé plachetnici, jinak úplné lidoprázdno.
Výprava člunkem na břeh, krásná písečná pláž a hned za ní neprostupná rašeliniště a vřesoviště, každým krokem se propadáme a pokračujeme pomalu vpřed. Původní cíl dojít přes hřeben k opušteným stavením se stává nerealistický a tak se záhy vracime. Jenom poslední pohled na zátoku Caleta Martial s dvěmi jachtami připravenými k mysu Horn.
28.12.
Pres noc fičí ostrý vítr a prší, ráno nás vítá sluníčko a na klidné hladině napřed motorujeme a pak na plachty k Islas Hornos. Potkáváme velkou výletnickou lod, ale ta si nás nevšímá a míří k severu do známého baru “U_šuhaja”
Poslednich 10 NM na plachty, jak se sluší a patří na dobyvatele a už nás maják vítá na radiovém kanálu 16 „Welcome to Cape Horn, Blasen IV“
Kotvíme, bohužel na západní straně, dneska fouká z východu a zde není možnost si dojít pro razítko do pasu a vyloďujeme se v zátoce majákem a honime tučnáky patagonský.
S mírnými problémy se znovu nalodime na dinghy a po dobrém oběde už míříme NW a obeplouváme Islas Hornos starbordem s zesilujicim východním větrem a s velkými vlnami pádíme zpět kolem Isla Hermite, Bayty a Grevy na sever. Vitr nás zaháni daleko k západu a přes celou noc střídavě na plachty s občasnou dopomocí motoru křižujeme zpět k Lennox a pak dále do průplavu Beagle. Předplouvá nás další obrovská výletnická lod, asi se vraci jako my od Hornu, ale úroveň dosažení cíle se nedá srovnavat.
V Beagle nas chytí poryvový vítr, ale za chvíli zas ustane a tak kolem Puerto Wiliams v poklidu proplouvame na bočák a pak s dopomoci motoru pokračujeme. Ushuaia je již na dohled, jeste jeden závan a uz doplachtime do zátoky kolem majaku do maríny AFASYN.
Přivazujeme se na konec mola, 2h stání a jdem do AFASYN jacht clubu si vyřídit jak a kam se přetáhneme. Hlidač nám dáva telefon na Roxanu, mistni velitelku jachetního klubu a jeho mola a tak se posuneme jako 3ti podélně kousek po pieru, otevíráme víno a pouštíme pisničky, nálada veselá, už máme Horn za sebou.
Přijíždí však obávaná Prefektura, extremně komisní, že máme chybu v papirech při odjezdu z Argentiny do Punta Arenas, pak nakonec trošku úsměvu, ale Honza bude muset jit na prefekturu pro pokutu, ještě se ukáže jak bude velká.
První (teplá) sprcha, WC ktery se nekýve s vlnami, a najednou je 23 a padá na nás únava, kapitán odcházi a ponechává nás osudu.
29.12.
Jdu nakoupit vajička, dělám si snídani, dopoledne se flákáme po městě a a po koordinci s Honzou pak jdeme vyřídt immigration, prefekturu a celniky, což nám zabere skoro cely den. Jisté potíže na začátku, na informacich nás poslali úplně na druhý konec města a přitom měli immigration hned přes ulici, jenom prostě nechtěli nám říct, že neví.
Taky zjištujeme, že je všude plno a auto nejde půjčit, vše vyprodáno, jak jsou tu masy turistů přes svátky.
Přichází Věrka s skoro 4letou Klárkou a nastěhuji se, dočasně nás bude na lodi 6, ale Vlado odlítá na Silvestra.
30.12.
Připoji se Jan Spurny, má ještě jednu noc má v hotelu, procházky městem neúspěšně se snažíme půjčit si auto, ale to bude až 1.1. (nejdříve, nakonec je až 2.1.)
31.12
Vlado odjiždí kolem 15, loučíme se a najednou se posádka pomalu rozpouští, zítra Diana a já 3.1. Silvestrovský nákup v Carefour, grilování v jacht clubu, super atmosféra, spousta místních jachtařů griluje s náma, máme Nohála s Bety, ti koupili sqelé maso u řezníka a začínáme grilovat jako prvni už kolem 18h, hlavní nápor je pak kolem 22 a snad se na grilu udelaly 2 krávy, nic pro vegetariany. Půlnoc bez rachejtli, povznesená atmosféra, jsem unavenej a tak jdu spát ale místňáci v plnem proudu kalí až do ranního světla
1.1.
Všechno spí, ale máme (budeme mít odpo) auto, takže odpo výlet do Puerto Almanza za kraby, trocha zklamání, nic moc, jsou na studeno, očekáváni větší, Diana zůstává na lodi, my předtím ještě návštěva u Nohála, ktery měl mít mapu ale úplně dobře jsme si na Silvestra nerozuměli. Mapu nemá, ale na schematické nám ukazuje, kam se jezdí na kraby, kde jezero atd. Večer kapitan s dianou sjizdi v klubovne filmy, přijdou kolem 3:30 a řehoní se, jak Vladovi vyplnuji Jachtařskou knihu.
2.1.
Ráno šusti Diana, přebaluje snad vsechny igelitky, ale Jan ji pak hodi na letiště a tak je nás zase o jednoho méně. Letim sightseening flight v Piper Arrow, pilotuje místní Anna z aeroklubu, co pracuje jako ATC na letišti, super výhledy, letíme do vnitrozemi podél silnice, co jsem jel busem, pak k kanalu Beagle, vidíme farmu Harberton, to je zde první osidlení, pak stáčíme kolem Puerto Wiliams, a pak zpět do Ushuaia. Odpo ještě výlet k Lago Fagnano, to co nám poradil Nohál (čech, co připlul na plachetnici a zakoukal se do argentinky a už tu zůstal), napřed skrze farmu – domy, zde se volně pasou koně a na vratech, které projíždíme, máme za sebou zavírat, pak pokračujeme po místní roletě dál na východ a opravdovým pralesem dojíždíme až k překvapení – hotel-lodge Lat 54 vypadá super, je zde i možnost treku.
Bohužel zavřeno, ale nakonec nám udělají kávu, sice skoro nepitelnou, ale sedíme v teple. Na břehu je molo, k tomu je relativně velká loď, asi s ní podnikají výlety po jezeře, ale je zima a na koupani to rozhodně není, přesto že je zde léto, tako pobíháme v péřovkách.
3.1. – 4.1.
odjezd, Jan mě hodí ráno v 7 na letiště, koukalovic ještě spí. a tak ztichlou lodí se loučím a posledními pohledy na Ushuaiu a AFASYN se mi ukládají do paměti, krásný, ale drsný kraj je tu.
Let do BA bez komplikací, na přestup má spoustu času, Kuba Kolín mi doporučil steakovou restauraci, bohužel má zavřeno, jsou zařízeni jenom na večeře. Ale taxikář, přesto, že nemluví anglicky, tak mi sežene jinou, takovou lidovější ale s nádherným grilem. Lehká otrava proteiny, cesta na letiště, trocha zklamání, let operuje LEVEL takže transatlantický lowcost, což asi nechceš. Přdem upozorněn Verčou kupuji zásoby jídla a piva a nakonec cesta do Barcelony v pohodě. V Barce mám asi 4h času, chvíli přemýšlím, zda mám jet do centra, ale pak čas probendím, že si píši poznámky, které teďka čtete. Do Prahy kromě zpoždění žádná událost, a tak večer doma. Chtěl jsem stihnout ještě hospodu s hollywood, ale musím pro klíče, mám je uschovaný na Celnici a ještě vyzvednout SAABa, co nechala Janina na sídlišti Dědina a tak hospodu už nedávám.
Jinak moc povedený výlet a moc děkuju Honzovi Koukalovi a i celé posádce, nevšední zážitek proplouvat chilskými fjordy a opravdovým oceánem kolem Hornu.
Postřehy
lepší koupit Chilska SIM entel, muj Claro CH kolem Punta Arenas neměl pokrytí
Arg Movistar ma lepsi pokryti nez co jsem mel ja – Personal, porizeni argentinsky simku asi obnasi navstevu operatora nebot chtej-potřebují kopii dokladu a pak na umí nastavit lepsi tarif (neveřejný) než co zverejnuji na webu, asi jsou potreba jen data a WhatsApp je velmi bezny zpusob telefonovani
Nejde proplout canal Murray, je nutno jet canal Beagle vychodne a pak kolem Picton a Lennox na jih
Podle informaci je nutno se stejne jednou dojet do Chile port of entry ( Punta Arenas Puerto Wiliams) aby slo plout chilskyni vodami na mys Horn. Tj nelze Ushuaia-Ushuaia
Asi stoji za zastvka Puerto Toro, nejjiznejsi vesnice, ale zalezi jak se specha a jak dlouhy je okno s pocasim , a zde je Entel takze je asi moznu udelat update pocasi
Všecje o pocasi Windy v podstate na 2 h ukazoval presne ik kdyz jsme meli 5 dni starou predpoved je nutno vycekat okno s priznivym slabym vetrem nedovedu si cestu predstavit v 50 kt ( ba ani v 30)
meli jsme zimu i kdyz bylo formalne leto tak v noci dle prepovedi bylo cca 3 „C pres do 10 slunce tu fakt pali a tak pozor na splaeni UV je tu silne
Dle meho nestaci goretexy je nutni mit opravdovy jachtarsky obleceni , ty ostani promoknou
Stačí gumovy pracovni rukavice, na moje neoprenovy 3 mm nebylo ono po promoknuti v nich bylo zima
Volverine skvela restaurace v Ush
Nejnovější komentáře